V Krkonoších už nám poletují naplno bílé s***ky, nás ale nedostihnou. Na této chalupě jsme si dali hned dvojitou porci práce.
Chalupa rozdělená na dvě světnice a v každé jeden sporáček s kamnovcem. Bílý má v sobě navíc teplovodní výměník. Co šlo, jsme zachovali, co nešlo jsme vyměnili za co nejvíce podobné. Zde na nás dohlížel i „Velký bratr“ v podobě urputných památkářů, kteří by nejradši nevyměňovali nic.
Modrý kousek je z části chalupy, kde se dlouho nebydlelo a na první dojem působil sporák spíš, že bychom jej měli zbourat. Naštestí se objevil pár měsíců před rekonstrukcí darcovský sporák z Orlických hor, který nám poskytl pár svých kachlí. S vypětím sil i materiálu se nám dílo zdařilo. Nezbyl ani jeden použitelný kachel. Výsledek, ač krásný, nám připravil na jaro další práci. Bohužel pár kachlů už za ta léta chytl nějakou tu vlhkost a tak při dosoušení praskly dva rohy.
Pokud někdo máte 2ks takových kachlí, zaplatíme zlatem.
Ne vždy platí, že vše se dá zachránit. Někdy kachle vypadají pěkně, ale bohužel, pokud léta leží ve vlhkém prostředí, postupně do sebe vstřebávají vlhkost okolí.
Špatnými indiciemi jsou loupající se glazura či tupý dutý zvuk při poklepání (správně mají krásně zvonit).
Zde už to bylo na hraně.
